Jak to ti Evropští muži dělají?

Tihle čtyři muži jsou úplně jiná káva! Věková relace nehraje vůbec žádnou roli. A že jim to pálí! Spousta mladíků jim může nic než závidět.

Všichni pánové už dávno užívají zaslouženého důchodu.

První, turista každým coulem, kondici udržuje prováděním návštěvníků hlavního města.  Hned v několika jazycích. Procházka podzemním tunelem v jeho doprovodu je zážitkem. Věk ve světle baterek není vidět, hlas je jako zvon.

S internetem sice kamarád moc není (je mu „teprve“ 75 let), ale na to má mladší spolupracovníky.

Druhý, vždy perfektně oblečen, decentní, 82 let. Tělo sice bolí, ale to už k tomuto věku patří. Hlava mladíka, myšlenky perfektně srovnané, přehled dokonalý. V sekundě přepíná z jednoho jazyka do druhého.

Nežije v Česku a do rodného Brna to má zhruba tisíc kilometrů. Jezdí pravidelně autem, řídí sám. Ptám se: „To jedete najednou?“ „Někdy ano, ale už máme s manželkou „svůj“ penzion u Norimberku, kde někdy přespíme a pak zas jedem dál.“

Třetí sjezdil půlku světa. Ve svých 77 vyrazil s o rok starším kamarádem na tři měsíce do Mexika a Guatemaly. Jeden vařil, druhý maloval. Teď mu je 84 a lituje, že v tom Mexiku nebyli dýl. Kamarád souhlasně přizvukuje…

Srandičky? Na ty ho užije! Pro divadelní představení amatérského souboru napsal, zrežíroval a vystřihl jako z partesu one man show o lázeňském švihákovi. Diváci se skvěle bavili!

Jak sám říká: „Dokud je smysl pro humor, tak je vše „ou kej“!“

Čtvrtý (85 let) bydlí ve čtvrtém patře pražského činžáku, kde se ještě topí uhlím a kde není výtah. Staré kosti občas skřípou a v každém poschodí se musí na chvilku zastavit.

Na chatu na jihu Čech to ale pálí stodvacítkou. Manželka (o rok starší) říká, že občas radši přivírá oči.

Na jeho způsob humoru si člověk musí zvyknout. Drsné vtípky jsou ale podloženy životem. Při vyprávění, jak bojuje v atelieru s mravenci, tečou posluchačům slzy…

A pak že to prý nejde!

Všichni čtyři (vlastně pět i s o rok starším kamarádem) mají jeden společný znak. Vypadají o 15-20 let mladší, než ve skutečnosti jsou. Čím to asi je?

V jejich případě se zřejmě zastavil čas…

A poučení z celého vyprávění?

Ve STARÉM těle MLADÝ duch! Nebo je to jinak?

PS. Ženy, nekamenujte mne, že píšu o aktivních mužích v letech. Navíc ve věku, kdy statisticky je takových méně než žen. Právě proto si zaslouží naši pozornost!

PPS. Tento článek je reakcí na článek o mužích (mladších o víc než generaci), kteří žijí svoje životy spíš z té negativní stránky ("Jak se (ne)stát svým vlastním dědečkem" - zde)